Prvním zážitkem s velkým „Ž“ byla návštěva Vinohradského divadla, kde jsme mohli vidět nádherně zpracovaného Gogolova Revizora. Hrálo se dle překladu Zdeňka Mahlera, který je stále velmi moderní a který všichni herci naprosto bravurně přednesli. Všichni herci podávali výkony opravdu do roztrhání těla. Prožitek umocňovala i krásná hudba a úžasná výprava. Byť se tvůrci pokusili představení pojmout živě a moderně, určitě to nebylo na škodu této divadelní klasiky. Naopak jsme to my mladí vítali. Ten, kdo již Revizora i četl, tak si díky tomuto divadelnímu představení celou hru připomněl, a navíc si mnohem lépe dotvořil charakteristiku jednotlivých postav, kterých je v tomto díle opravdu hodně.

Hra nás nesmírně bavila, ačkoli trvala téměř 3 hodiny. Připadala nám velmi aktuální a stále živá. Snad v každém maloměstě i dnes najdeme nějakého Chlestakova, Dobčinského, Bobčinského, Špekina či „Hejtmana“.

Po krátké pauze na oběd následovala téměř tříhodinová procházka historickou Prahou. Prohlédli jsme si nejznámější pamětihodnosti Prahy. Pokusili se je popsat a zařadit k uměleckému slohu. Naše cesta vedla ze Staroměstského náměstí přes Karlův most, malebnou Kampu, kol Národního divadla a Národního muzea až na nádraží. Uchvátila nás velmi klidná a romantická Kampa a zároveň zářivá fasáda zcela nově restaurovaného Národního muzea.

A ještě jedna věc byla na Praze krásná – celé město bylo téměř prázdné, bez všudypřítomných davů zahraničních i domácích turistů. A i to mělo své kouzlo.

Takže jsme dostali dárky hned 3 – krásný divadelní zážitek, nádherné památky a téměř liduprázdnou Prahu.

Pokud si najdete chvilku, určitě do Prahy vyrazte, minimálně Revizor za to stojí!!!