Můžeme ošálit naše smysly?
Jak jsou jednotlivé smyslové orgány citlivé? Dokážou spolupracovat? Mohou se navzájem ovlivnit? Můžeme je oklamat?
V červnovém projektu septimy hledali studenti odpovědi na podobné otázky.
Cílem bylo ověřit svou hypotézu – předpoklad, že vybraný smysl – receptor(y) lze zkoumat, zjistit stupeň(ně) jeho podráždění, registrovat různou kvalitu podnětů či smysly oklamat.
Studenti se mohli inspirovat odbornou literaturou, internetovými zdroji, vždy ale se spolužáky své teze ověřili provedeným experimentem. Při prezentaci analyzovali výsledky pokusu, srovnali s hypotézou, vysvětlili děj, princip, jev.
A jak to vše dopadlo? Zkuste odhadnout, zda dokážete soustředěně poslouchat dva odlišné rozhovory současně a vnímat jejich obsah, zda určíte přesně směr zvuku, když jsou zvukové vlny přiváděny k uchu plastovou hadicí z druhé strany, zda udržíte rovnováhu při stoji jednonož, když se soustředíte na bod na proužkovaném papíře, kterým váš spolužák pohybuje. Optické klamy byly v převaze – nedomalovaná písmenka, která vidíme celá, čtení zkomolených slov – kupodivu dobře, stejná čára na různém pozadí, opravdu máme slepou skvrnu na sítnici, někteří nemáme dobrý barvocit… Studenti ochutnávali se zavázanýma očima a stisknutým nosem cibuli, marmeládu a další pochutiny, zjistili, že příliš slaným roztokem lze zmást i chuťové pohárky. Dokonce falešnou ruku v podobě vycpané rukavice lze považovat za svou…
Během prezentací a experimentů ve třech hodinách biologie jsme po období online výuky konečně „naživo“ ověřili teoretické poznatky zajímavou formou a hlavně všichni spolu dohromady.