Po našem návratu tahle otázka byla slyšet všude. Jak jsme se měli – báječně, výborně, super, senzačně, skvěle a jinak podobně zněly všechny odpovědi. Stačí se podívat na video, které velmi pestře zachycuje naše cesty a zážitky. Pravda, muselo dojít k přísnému výběru z množství fotek a ještě většího počtu navštívených míst a získaných dojmů. Skvěle film připravil Vojta Gregor z 3. E a jeho tým.

Individuální zážitky zprostředkovávají téměř dobrovolně starší a moudřejší účastníci našeho zájezdu. A je to počteníčko. Zde prosím, čtěte:

(1)

Naše zážitky z Walesu? Mohl bych strávit celý den vyprávěním rádoby vtipných historek a příhod, ale kdybych si měl vybrat pouze jednu, pak tedy tuhle. I když není z Walesu.

Představte si tohle: Slunečný den v Chesteru. Lidé obdivující pozůstatky dávných kultur, užívající si příjemné počasí a v tom my – skupinka utahaných, unavených studentů, kteří by rádi našli něco na zub. Nečekaně nám zabralo nějakou dobu, než jsme se rozhodli, jaký podnik poctíme svou návštěvou. Původní návrh restaurace byl smeten ze stolu a naší cílovou destinací se stala útulná kavárna, jež slibovala osvěžující limonády a domácí dortíky. Po 15minutovém zírání do našich telefonů jsme byli značně otráveni faktem, že pozice kavárny nebyla přesně uvedena v mapách. Nicméně jsme byli odhodlaní za každou cenu kousek dortu získat. Jáchym se už tak nějak ze zvyku ujal vedení a my ho poslušně následovali. Ulicemi sebevědomě pochodoval jako místní, přestože jsme všichni věděli, že nemá nejmenší tušení, kam zrovna míří. Čím déle jsme šli, tím více jsme ztráceli důvěru v Jáchymův smysl pro orientaci. Poté, co uznal, že doslova neví kudy kam, jsme došli k závěru, že znovu otevřeme mapy. Nejen že jsme se ke kavárně nepřiblížili, my se naopak ještě značně vzdálili. Již částečně iritováni, jsme všichni dali hlavy dohromady a vymysleli jinou trasu, která nás měla konečně dovést k cíli. Po 15 minutách a pár nepříjemných frází na Jášův účet jsme už spokojeně seděli v kavárně a pochutnávali si na onom opěvovaném dortíku.

Co z toho plyne? Pokud spěcháte, navštěvujte místa, jež jsou přesně uvedena v mapách…nebo jen neposlouchejte navigátora Jáchyma.

Adam Petrželka

(2)

Maják

Je středa 19. 6., náš druhý den v jižním Walesu a my se vracíme z výletu na maják South Stack Lighthouse k našemu meeting pointu. Kdo by čekal, že na nás zde bude čekat celá rodina a již o pár minut později budeme stát na pobřeží, kde dostaneme možnost zchladit se ve vodách Bristolského zálivu? Já jsem na to odvahu nenašel, ale Adam, jelikož je odvážnější, do moře vlezl, díky čemuž si v kombinaci se svojí výškou od nás s Bryanem, otcem v naší náhradní rodině, vysloužil přezdívku Lighthouse.

Během jedné procházky jsem měl čas promluvit si s Bryanem o jeho zaměstnání, o jeho zálibě v běhání a také o Brexitu. Když jsme se vrátili k autům, dohodli jsme se s naší náhradní rodinou, že se na cestě domů zastavíme ještě v pubu, kde jsme zakončili náš krásný dlouhý den nad sklenicemi sycených nápojů.

Kryštof, 18

(3)

Mnoho povyku pro nic

Dnes je středa a my netrpělivě čekáme na naši novou rodinu. Po chvilce čekání přijíždí chlapík v autobuse s nápisem „Party Bus“, který nás má spolu s dalšími odvézt do nového domova. Nasedáme do auta, v této chvíli však ještě nevíme, že pan řidič je náš náhradní tatínek. Po téměř hodinové jízdě, kdy už ostatní holky, které  spolu s námi v párty buse cestovaly, byly dopraveny k rodinám, stále nejsme na místě. Najednou míříme do lesa a řidič na nás poprvé promlouvá a ptá se: „Do you like music, girls?“ Přikyvujeme a on zesiluje hudbu. V tu chvíli nám projíždí mráz po těle, protože nevíme, kam jedeme. Avšak po čtvrt hodině jsme na místě s úsměvem na tváři, protože naše nová rodina je i přes naše počáteční obavy velmi přátelská.

Barbora a Veronika,18

(4)

Kráva

Je čtvrtek a my poklidně sedíme na gauči naší náhradní maminky Trishy. Popíjím kávu bez kofeinu, když najednou Kryštof s údivem ve tváři vykřikne: "There is a cow!" Podívám se z okna a opravdu, po zahrádce se nám prochází macatá kravička. Trisha s klidem zvedne telefon a zavolá sousedovi. Slyším pouze: "We have the cow thing again". Mezitím se Tyler, dvanáctiletý syn Trishy zvedne, vezme do ruky největší klacek, který uvidí, a vydá se nahánět krávu. Jdeme s ním, protože proč ne, že ... Mezitím se sousedka objeví u brány, která se nachází zhruba 30 metrů od naší zahrady. Společnými silami krávu obklíčíme a naženeme do ohrady, sousedka poděkuje a my si můžeme v klidu jít dopít kávu.

A trochu strohé rekaputilace.

• Studijně poznávací zájezd do Velké Británie

Pátek 14. – neděle 23. června 2019

Ve zdařilé spolupráci s cestovní kanceláří Ck Royal Příbram jsme uskutečnili půl roku plánovaný zájezd tematicky nazvaný Velký okruh Walesem. Hned v počátku vyvolal velký zájem studentů napříč ročníky NG a VG, takže během 14 dní jsme naplnili kapacitu autobusu 52 studenty. Všichni to mysleli vážně, nikdo se neodhlásil, ani neonemocněl. 

V průběhu zájezdu – ujeli jsme přes 5 000 km a navštívili dvě desítky destinací v Anglii a Walesu – se všichni studenti chovali spořádaně, kultivovaně, společensky i zábavně. Ze všech rodin, ve kterých jsme pobývali jak na severu Walesu, tak na jihu, jsme na ně slyšeli jen chválu, a to nejen ve srovnání s teenagery z jiných evropských zemí. Vzhledem k tomu, že tentokrát jsme nenaplánovali žádné vyučování a více jsme jezdili a navštěvovali rozmanitá místa reprezentující typ krajiny a kulturní tradice, jazyk a historii, připravili jsme na každý den pracovní aktivity. Studenti ve smíšených týmech prezentovali, co si připravili buď již doma anebo po cestě, poté vyhotovili, cokoliv se hodilo jako feedback, většinou kvíz, a také vyhodnotili. Nutno říci, že se zapojili aktivně všichni, mluvili anglicky a učili se novým výrazům, dívali se kolem sebe a naslouchali. Věřím, že se zájezd všem vyplatil.                          

Náš pracovní tým ve složení Reg, Rad, Dol se velmi osvědčil, velmi dobře se nám spolupracovalo a pokud se vyskytly nenadálé situace, byli jsme schopni je rychle vyřešit. Letošní model se se nám jeví jako plnohodnotné doplnění naší školní práce i do budoucna. Budeme se těšit opět za dva roky.