Od pondělka do pátku v průběhu  přelomového týdne mezi květnem a červnem odjelo 35 studentů (3.A a 7.E) a 3 kantoři na Sportovně turistický  kurz na Šumavu.

Počasí již od pondělka bylo teplé a slunečné, pouze občasné bouřky nás udržovaly ve střehu. Téměř všem bouřkám se nám ale podařilo vyhnout. Pro pobyt v chatkovém táboře na Šumavě jsou totiž „povětrnostní“ skutečnosti významným faktorem pro příjemný pobyt i  turistiku.

Ubytování v táboře občanského družení „Přátelé dětí“ nedaleko Nové Pece přímo u Lipenského jezera bylo opět na dobré a zcela dostačující úrovni. Když k tomu přidáme i vynikající stravování a velmi dobré prostorové podmínky pro doplňkové sportovní, deskové a další hry, byly základy pro ničím nerušený a smysluplný pobyt položeny. Ostatní již záleželo jenom na nás.

A tak jsme všichni absolvovali kratší i delší cykloturistické výjezdy, při kterých jsme během 2,5 „cyklodne“  s chutí využívali ještě téměř vylidněné Šumavy v okolí Lipenského jezera po nových i starších cyklostezkách. Mezi navštívená místa patřila např. Nová pec, Horní Planá, Bělá, Pernek, přívozem  Bližší Lhota, několik úseků Schwarzenberského kanálu (včetně tunelu u Jeleních Vrchů,  Rosenauerova pomníku na západním „konci“ kanálu, … ), Nové Údolí, Stožec, Černý Kříž, Zadní Zvonková. Vynechat jsme nemohli návštěvu Plešného jezera. Výše zmíněné příznivé počasí nám umožnilo naplno vnímat krásy okolní přírody, např. říčních niv v okolí Teplé a Studené Vltavy, malebné vesničky Dobrá (kde se  „pečou husy pouze po jedné straně“) a samozřejmě všude přítomných okolních lesů a luk . Poblahopřát je třeba i čtvrtečnímu objetí celého Lipenského jezera prvním družstvem po trase v délce cca 90 km, kterou si pak záměrně prodloužili s cílem dorazit celou „stovku“.

Středeční dopoledne jsme věnovali soupeření družstev celkem v šesti sportovních hrách či soutěžích. Účastnili se jich naprosto všichni studenti a jelikož chuť do sportování byla převažujícím znakem, konečný výsledek nebyl důležitý.

Odpoledne jsme pak věnovali putování po Lipenském jezeře na kánoích z tábora do Nové Pece a zpět. Jelikož někteří zadáci (i háčci) jeli na kánoi poprvé, ujela jejich loď poněkud více metrů než bylo nutné. Cestu jsme si zpestřovali koupáním a vytvářením „soulodí“.

Celý pobyt provázela velmi  příjemná atmosféra o kterou se starali jak studenti tak učitelé a všem za to patří velký dík. Završení  zmíněné příjemné atmosféry se pak stal závěreční čtvrtečný oheň s opékáním obdržené druhé večeře a s hudební produkcí kytaristů, kytaristek a zpěvem většiny z nás (i když slova jsme se většinou „učili až průběžně“).