Tak jsme se tedy ještě jednou setkali, tentokrát Na Půdě, studiové scéně Jihočeského divadla, v rámci Německého divadelního festivalu, iniciovaného Goethe centrem v Českých Budějovicích. Jako host se ve středu večer zúčastnil i soubor divadla poezie se svou Písní o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka.

Nadšená recenze premiérového lednového představení v aule naší školy již na těchto stránkách uveřejněna byla. Zdálo by se tedy, že není co dodat. Ale je. Studenti Gymnázia v České – od nejmladší členky ze sekundy až po nejstarší maturanty – hráli jako o život a ani diváci, jako by šlo o život, téměř nedýchali. Nejen proto, že text této kultovní básnické prózy, ani její scénické provedení není nenáročné. Také proto, že příběh sám je jako o život a že diváci tohoto večera, již s životními zkušenostmi, v něm patrně mohou vidět více a vnímat intenzívněji. Vždyť války zuří stále a mladí muži do nich vstupují a ženy nikdy neví, zda se k nim kdy vrátí.

Obraťme list k veselejší tónině – hluboký, temný prostor této studiové scény dodal nové napětí, profesionální osvětlení novou barevnost a rozměry, zvukový a hudební doprovod, písně a jedenáctihlasý voice band působivost. Hlavní mužské postavy uvěřitelnost.