Ani 11. února 2019 překonán největší mráz v bývalém Československu nejspíš nebude. -42,2 st. Celsia naměřil 11. února 1929 v Českých Budějovicích Jaroslav Maňák, profesor gymnázia v České ulici

Letošní zima občas své drápky ukázala, ale s tou v roce 1929 se poměřovat nemůže ani v nejmenším. Tehdy klesala v únorových dnech po více dní rtuť teploměru pod dnes těžko představitelných -30 st. C. V kronice města Hluboká například čteme, že v létě 1929 musel být uzavřen pro návštěvníky zámek, neboť se opravovalo potrubí zničené třeskutými mrazy toho roku.

Jaroslav Maňák (1881-1965), profesor na gymnáziu v České ulici, každý den dojížděl (a většinou i v zimě na kole) do Stecherova mlýna v Litvínovicích u Českých Budějovic, kde měl svou „meteostanici“, jak by se řeklo dnešním jazykem. Nejednalo se ovšem o soukromou aktivitu, nýbrž o oficiální měření, která každodenně Maňák zasílal Státnímu meteorologickému ústavu do Prahy. Když tam ono pondělí 11. února 1929 telefonoval hodnotu naměřeného mrazu v 8 hodin ráno -42,2 st. C, způsobilo to doslova poprask. Odborníci přijeli z hlavního města a překontrolovali stav a kalibraci Maňákových přístrojů. Všechny byly v naprostém pořádku, a tak nezbývalo než uznat tento zápis za rekordní nejnižší naměřenou teplotu v tehdejším Československu.

Originál záznamu se nachází ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. Před časem jsme si mohli zalistovat zažloutlými zápisy Maňákových měření z tohoto roku a fotokopie přikládáme k tomuto článku. Před profesorem Maňákem, ještě v dobách c.k. rakousko-uherské monarchie, po celá desetiletí zaznamenával v Českých Budějovicích teploty profesor Franz Weyde (1839-1924). I jeho záznamy si můžeme přiblížit několika fotografiemi. V Budějovicích a širokém okolí byl znám svým signalizováním předpovědi počasí pomocí vyvěšených praporů různé barvy na Černé věži.

K osobnosti profesora Jaroslava Maňáka ještě doplníme, že byl v prvních dnech nacistické okupace zatčen gestapem a vězněn v Praze – Pankráci, Buchenwaldu, Brně a Svatobořicích. Svá meteorologická měření prováděl nepřetržitě od roku 1920 do roku 1958, ovšem s výjimkou dlouhých šesti let války, kdy byl v koncentračních táborech. Na nějakou dobu prováděla tyto záznamy jeho manželka Marie Maňáková, ovšem v roce 1942 zatklo budějovické gestapo i ji.

Profesor Jaroslav Maňák byl již v před II. světovou válkou na jihu Čech jedním z největších propagátorů letectví, a tak není divu, že se jeho synové stali letci. Letci hrdiny, kteří bojovali proti hitlerovské Luftwaffe na západní frontě.

Mezinárodní kongres Federace leteckých organizací (FAI) v Haifě v roce 1984 udělil Jaroslavovi Maňákovi in memoriam čestný diplom za celoživotní práci pro rozvoj letectví. Dne 20. 9. 1996 byla Regionální letecko-historickou společností Jihočeského muzea v ulici Dr. Stejskala (rovněž profesor na gymnáziu v České ulici, popraven nacisty) odhalena pamětní deska Jaroslava Maňáka a jeho syna Jiřího.

 

Koho by více zajímaly detaily z průběhu měření 90letého rekordu, může si rozkliknout zajímavý článek známéhojihočeského historika, autora mnoha knih a odborných článků o historii tohoto regionu Jana Schinka (mimochodem rovněž absolvent gymnázia v České ulici). Ten uvádí se svém článku v IDNES V mrazivé zimě 1929 ztuhla i rtuť, rekord naměřili na mlýnské zahrádcedalší podrobnosti: http://zpravy.idnes.cz/pri-rekordu-rtut-ztuhla-pri-39-c-museli-pouzit-lihovy-teplomer-pbz-/domaci.aspx?c=A120209_103036_budejovice-zpravy_sou

 

Věříme, že nejen všichni na České, ale i „Budějčáci“ přejí rekordu profesora Maňáka, aby nadále odolával každoročním snahám amatérských i profesionálních „lovců mrazů“ na Jezerní slati na Šumavě i v dalších místech republiky a vydržel nejméně 100 let. K tomuto milníku již zase tolik nezbývá…

5. ročník Noci mladých vědců a umělců, který se koná v pátek 15. února 2019 od 18 hodin, je profesoru Jaroslavovi Maňákovi, této velice zajímavé osobnosti jižních Čech, věnován.