Subtera cup – krajské boje
V pondělí 10. února, hned po jarních prázdninách, jsme se sešli před sedmou hodinou ranní na nádraží v Českých Budějovicích. Čekala nás hodinu a půl hodiny dlouhá cesta do přes 90 kilometrů vzdáleného Milevska a následně strnitá a náročná cesta, která by nás doufejme měla dovést do Národního finále.
Koupili se lístky a vyrazili jsme na cestu. Do Milevska jsme dorazili něco kolem 8:45. Rychle jsme se přesunuli na místo dění, vlezli si do šatny a kouč začal rozdávat pokyny.
První zápas skupiny, ve které nám byli přiděleny týmy Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Volyně a SOŠ a SOU Kaplice, nás čekal právě s prvním jmenovaným. Úvodní hvizd zazněl v 10:15 a boj započal. Měli jsme lehkou herní převahu, avšak několik nešťastných a přísných vyloučeních na naší straně nám znepříjemnilo průběh utkání a zápas dopadl smírně 1:1.
V druhém zápase se nám podařilo najít střeleckou formu. Díky velice sebevědomému výkonu a bojovnosti první i druhé lajny se nám podařilo SOŠ a SOU Kaplice rozstřílet 8:2. Díky těmto nastříleným gólům jsme nasbírali i vyšší skóre, a tak jsme postoupili do play-off z prvního místa.
Vzhledem k tomu, že druhá skupina byla o něco silnější, v semifinále nás čekal nejsilnější soupeř na turnaji, SPŠ a VOŠ Písek. V tomto semifinálovém zápase jsme se bohužel většinu času spíše bránili a inkasovali první a následně i druhý gól. Po jednom z mnoha soubojů značil rozhodčí, že se bude vylučovat na naší straně. Písek odvolal brankaře a hrálo se 6 na 5. Přišlo však nečekané zaváhání a po zpětné přihrávce si Písek vstřelil kuriózní vlastní gól do odkryté branky. Nám se ale již bohužel nepodařilo zareagovat, a přestože jsme předvedli výkon, za který se nikdo z nás nemusí stydět, zápas se nám otočit nepodařilo.
Čekal nás tedy symbolický nic neřešící zápas o bronz, který jsme shodně prohráli 1:2 a domů jsme se tedy vraceli s diplomem za 4. místo v krajském finále a různými suvenýry.
Doufáme však, že příští ročník by nás mohli posílit nějací noví mladí hráči a že se nám podaří probojovat ještě dále.
autor: Jakub Wehrberger (6.E)