Pokud to Shakespeare slyšel, byl bezesporu potěšen!
Bývá již tradicí, že ke konci školního roku se na České koná hudebně-poetický program s názvem „Večer pod hvězdami“. Nebylo tomu jinak ani letos, kdy jsme se v pátek 14. června 2024 setkali na našem školním „otáčku“. Je tedy pravdou, že naše školní hlediště zatím otáčivé není, na druhou stranu určité otáčivé znaky v sobě skrývá, protože se diváci v průběhu hraní otáčeli za rozpohybovanými účinkujícími, hbitě poletujícími po travnatém jevišti.
Nejprve se nám představilo několik hudebníků z řad našich studentů či absolventů, kteří potěšili náš sluch písněmi, zahranými skladbami, ať přejatými, či z vlastní tvorby. Následně zahrálo Divadlo poezie v angličtině divadelní kus Pyramus and Thisbe or The most Lamentable comedy. Mohli jsme tak obdivovat mistrovsky zahrané představení, vynikající souhru a procítěná gesta mladých herců. Pozornějším divákům neuniklo, že jejich slova se za soumraku vznášela k oblakům oděných do bělostného závoje protkaného plápolajícími nebeskými lucernami a vlahost nadešlého večera, prosyceného vznešenou vůní kvetoucích lip a jasmínů, se mocně dotýkala nejskrytějších zákoutí našich duší.
Vraťme se ale zpátky na zem, abychom neopomněli vyslovit své vděčné poděkování. Velký dík si zaslouží všichni muzikanti a zpěváci za skladby a písně, které lahodily našemu sluchu. Mnohé z nich jsme později spatřili i ve zmíněném divadelním kuse. Dále musíme poděkovat všem hercům napříč ročníky za kvalitní nastudování a skvělou interpretaci divadelní hry jak po stránce jazykové, tak i herecké. Dále děkujeme všem pomocníkům, zvukařům, technikům, poskytovatelům občerstvení, milému publiku a přítomným kolegům. Vřelý dík patří také kolegyni Věrce Regulové za letitou a obětavou práci se studenty v oblasti poezie, práce s jazykem a zapomenutými literárními skvosty, za budování vztahu k divadlu a chápání, že společně a reálně prožitý zážitek má zcela jinou hodnotu než svět nekonečného množství aplikací a modrého světla našich mobilů.