Ve dnech 23. dubna až 25. dubna se naše třídy 5.E a 1.A zúčastnily třídenní tematické geologicko-ornitologicko-literární exkurze. Nutno podotknouti, že se jednalo i o exkurzi pro zdatné turisty.

Celou dobu nás doprovázel profesionální průvodce, opravdu nám dal do těla. Všechny 3 dny jsme čas využili maximálně, viděli jsme obrovské množství turistických atraktivit celého kraje kol Králického Sněžníku. Bonusem nám bylo krásné ubytování na magickém místě, kde stojí Poutní dům, jenž se nachází naproti baroknímu kostelu s klášterem. Toto místo je zakončením křížové cesty, která vede z obce Králíky. I tu jsem si poslední den prošli, výhodou bylo, že jsme šli směrem dolů do obce Králíky. Z vršku od našeho ubytování jsme mohli přehlédnout celý kraj, včetně areálu Dolní Moravy a našeho mlhou, mraky a sněhem zahaleného masivu Králického Sněžníku.

Cestou tam jsme obdivovali přírodní rezervaci Toulcovy Maštale, kde se nachází skalní město, která nám připomínalo Český ráj, ale v menším měřítku. Z této rezervace jsme poté šli přibližně 10 kilometrů pěšky do Nových Hradů. Cestou jsme s paní učitelkou Hornátovou poznávali především kvetoucí rostliny a mechy. Nové Hrady nás uchvátily svým nádherným čistě rokokovým zámkem, ten je obklopen obrovskými udržovanými zahradami. Vše je v rukou soukromníků. Kučerovi se starají o zámek příkladně a vzorně. Prohlídka dvouhodinová pro nás byla dlouhá, ale získali jsme díky ní povědomí o vývoji nábytku a jeho jednotlivých historických uměleckých stylech. Pak jsme se již rádi nechali autobusem dovézt na naše nádherné ubytování do hotelu Poutní dům.

Toto místo nám učarovalo. Po společné večeři následovaly individuální tréninky našich sportovně zaměřených spolužáků, ostatní byli do tmy venku, kde se hrál fotbal či volejbal.

Druhý den jsme přejeli do areálu Dolní Moravy. Tam jsme pro nepříznivé počasí nakonec zrušili hřebenovou túru na nádherný Králický Sněžník a k pramenu řeky Moravy. Ale, operativně jsme od dolní stanice lanovky ve sněhové přeháňce vystoupali k horské chatě Slaměnka. Už náročnou cestou na vrchol jsme žasli nad mohutným mostem Sky bridge. Jedná se o nejdelší visutý most pro pěší na světě. Je umístěn 95 metrů nad zemí nad lesnatým údolím a je 721 dlouhý. My jsme si nahoře chvilku vydechli a poté jsme šli nejprve na tzv. Stezku v oblacích. Zkusili jsme svou odvahu a chodili jsme po lanové „kapce“ cca 55 metrů nad zemí. Poté jsme si chvilku odpočinuli, dali jsme si něco horkého k obědu. Až pak přišlo ono 721 metrů dlouhé potěšení, kdy jsme všichni zvládli přejít přes Sky bridge. Nikdo (skoro) se nebál a všichni přechod zvládli na 1. Králický Sněžník byl stále zahalen v mracích a sněhu. Pak již přišel sestup dolů zpět do údolí, kam pro nás přijel autobus. Jako náhradní program byla operativně domluvena návštěva největší pevnosti v České republice – jedná se o pevnost Hůrka. Ujal se nás správce této pevnosti, my jsme nevyšli 2 hodiny z úžasu, neboť tuto technicky dokonalou pevnost dokázalo za 2 roky postavit 300 lidí. Zde zejména hoši, kteří se zajímají o období 2. světové války, poslouchali poutavý a podrobný výklad s údivem v očích. Vojenská pevnost Hůrka je jedinečně zachovalé a monumentální dílo předválečného pohraničního opevnění, které leží v centru Králické pevnostní oblasti. Jedná se o soustavu 6 zpřístupněných pěchotních a dělostřeleckých srubů, které jsou propojeny několika kilometry podzemích chodeb, tunelů a sálů. Po prohlídce již následovala cesta „domů“ do Poutního domu.

Třetí den jsme se prošli do obce Králíky, onou výše zmíněnou křížovou cestou. Následoval hodinový přejezd do dalšího skvostného města naší vlasti – do Litomyšle. Historické centrum je plné renesančních domů a opravdovou třešinkou na litomyšlském dortu je nádherný renesanční zámek. Jeho psaníčková a figurální sgrafita jsou světovým unikátem, my již bezpečně víme, že právě proto se zámek dostal na seznam UNESCO. Prohlídku jsme absolvovali se 2 příjemnými a profesionálními průvodci. Po překrásných sgrafitech jsme již nedoufali, že nám na zámku něco vyrazí dech. Ale, stalo se tomu tak. I na zámku v Litomyšli mají zachovalé barokní divadlo, jako je tomu na „našem“ zámku v Českém Krumlově. Takových divadel je pouze 5 na celém světě, právě 2 máme u nás v České republice. Poté jsme si v Litomyšli připomněli i osobnosti Bedřicha Smetany a Josefa Váchala.

Pak? Pak již byl jen návrat domů k našim rodičům.

Ty 3 dny utekly jako voda, byly náročné, ale moc jsme toho viděli a zažili.

Naše exkurze měla ještě něco navíc. Takovou přidanou hodnotu. Každé ráno a večer jsme se učili poznávat ptáky místního kraje, které nám v jejich živé kráse a velikosti představila paní učitelka Hornátová – teda tentokráte i profesionální ornitoložka, neb je nejdříve musela odborně odchytit do svých sítí. Drželi jsme ve svých rukou, vážili jsme, viděli jsme kroužkovat a následně do volné přírody jsme zpět mohli pouštět pěnkavy, kulíšky, šoupálky, sýkorky, rehky aj. S panem učitelem Dvořákem jsme pronikali do geografických i geologických tajů kraje kol Králického Sněžníku. Už víme, že se zde stýkají hranice 3 rozvodí! Ani literatura a jazyk český nezůstaly stranou, neb z tohoto předmětu nám nedala spát paní učitelka Mušková. Novým dílem do seznamu knih, které si rozhodně chceme přečíst, je novela Zrození horského pramene od Vladimíra Körnera. Děj této prózy se právě kol Králického Sněžníku odehrává. V hotelu, ve kterém jsme bydleli, býval dříve i špitál, v něm právě nějaký čas strávila hlavní postava této novely.

Velmi si vážíme těchto 3 dnů, kdy nám počasí sice nebylo nakloněno, ale my jsme si náladu nenechali ničím zkazit. Opravdu jsme viděli takové množství míst a tolik jsme toho zažili, že bychom takovouto exkurzi přáli každé třídě. Hlavní věc je i ta, že jsme byli spolu, že jsme si mohli celé dny povídat, že jsme se učili všemu novému v terénu, venku a že se opravdu upevnily naše vztahy, které jsme začali budovat již na letošním společném lyžařském výcviku. Děkujeme za tuto exkurzi.

Králický Sněžníku a řeko Moravo, my se k vám určitě vrátíme!

S díky třídy 5.E a 1.A