Ten páteční večer byl opravdu mrazivý a ani uvnitř kostela nebylo zvlášť teplo, přesto jsme s potěšením naslouchali všem mladým interpretům Vánočního koncertu Gymnázia v České.

Po dvouleté nucené přestávce jsme se mohli opět sejít – diváci i účinkující, tj. hudebníci i zpěváci Sboru se Z – ve veřejném prostoru. Dokonce i naši mistři zvukaři, bývalí studenti, kteří už působí docela někde jinde, přišli a napnuli všechny síly, aby všechno znělo, jak má. Budeme držet palce sami sobě, aby se podařilo sestavit nový tým takových nadšenců ochotných po škole dělat něco pro školu.

I moderátoři, kteří uváděli letošní koncert, byli prokřehlí, ale sálala z nich obou, Erika a Káji, energie a radost. Program byl pestrý a sestavený velmi zajímavě také proto, že většina sólistů byla z nižších, ne-li nejnižších ročníků naší školy. Bylo až vzrušující sledovat obdivuhodné výkony mladých klavíristů či violoncellistů, sólových či týmových zpěváků. I Sbor se Z se proměnil, počtem menší a s většinou dívčích hlasů křehčí, ale stejně působivý. Zněl trochu jinak, tak nějak souzněl s dobou, kterou prožíváme. A byli jsme rádi, že jsme si v závěru s nimi mohli jednu vánoční píseň také zazpívat.

S jakými dojmy jsme odcházeli ze svatého Mikuláše my diváci – posluchači, rodiče, učitelé, spolužáci, přátelé? Příjemné, poklidné otevření předvánočního období bez euforie a masového nadšení, s vírou, že lepší časy mohou nastat a že my všichni k nim svou účastí a pospolitostí můžeme přispět.

Děkujeme, Ester.

                                                                                                                                                    Věra Regulová

FotogaleriePřeskočit fotogalerii